Obaszar wyszukiwania

Aktuality 

A A A Velikost fontu

Zdroj: KRUK Group...

Učitelé si rádi půjčují, největší úspory mají zdravotníci a zaměstnanci finančního sektoru

27-11-2017

Peníze nejsou vždy na prvním místě. Důležitější, než částka na výplatní pásce je uspokojení z každodenní práce. To, že práce člověka baví a je vnímána jako společensky prospěšná. Nejčastěji se v tomto smyslu vyjadřují zaměstnanci zdravotnických, učitelských a „uniformovaných“ profesí. Ani jim se však nevyhýbají problémy s průběžnou úhradou závazků a útraty nad rámec možností, které vedou k tvorbě dluhů. I tyto poznatky vyplývají z průzkumu společnosti KANTAR TNS pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. 

Spokojenost s prací koresponduje se stabilitou zaměstnání: příslušníci „uniformovaných“ profesí (policisté, hasiči, vojáci) měli stálé zaměstnání v posledních 3 letech v 82 % případů. Následují pracovníci ve finančním sektoru (76 %) a zdravotníci (75 %). Nejméně stabilní je v tomto ohledu oblast prodeje zboží a služeb: více než třetina (38 %) obchodníků, prodavačů a prodejců v uplynulých třech letech byla přinejmenším nějakou dobu bez práce. Tato profesní skupina také obecně hodnotí svou finanční situaci jako špatnou a má nejčastěji problém s udržením stabilního rozpočtu.

Půjčit si, nebo ušetřit?

Výzkumníci se zajímali také o to, jak lidé dokáží hospodařit, zda a jak si plánují své výdaje a jak myslí na budoucnost. Jistě nebude překvapením, že svou finanční budoucnost dlouhodobě plánují nejčastěji zaměstnanci finančního sektoru (68 %), následováni pracovníky IT sektoru (65 %). „Ajťáci“ patří také mezi ty, kteří i větší plánované výdaje řeší s předstihem a odloží si na ně peníze stranou, pouze 15 % z nich podobné situace řeší nějakým typem půjčky. Zcela shodně odpovídali také zaměstnanci ze sektoru služeb. Největší ochotu k řešení situace půjčkou vyjádřili pedagogičtí pracovníci (28 %).

Pokud dojde k výdajům, které naruší rovnováhu domácího rozpočtu, řeší tuto situaci pracovníci různých oborů odlišným způsobem. Pro zaměstnance ve službách, dopravě a ve stavebnictví je nejjednodušším řešením práce navíc: více zakázek, směny navíc, přesčasy. Pedagogičtí pracovníci a příslušníci uniformovaných sborů omezí své budoucí výdaje. Zástupci prodejních profesí se pokusí získat půjčku od známého nebo příbuzného.

V dopravě nejčastěji platí závazky po splatnosti

Nejméně třetina příjmů českých domácností je určena na úhradu fixních výdajů. Z nich pak tvoří největší podíl náklady na bydlení. Významnou část rozpočtu tvoří také poplatky za mobilní služby, internet a televizi. Téměř polovina pracovníků v dopravě (47 %) se přitom již setkala se situací, kdy nebyli schopni zaplatit „složenky“ v určeném termínu. U IT profesí má tuto zkušenost nejmenší podíl respondentů (27 %). „Nejčastějšími důvody, které vedou k opožděným platbám, patří – napříč všemi profesnímu skupinami – ztráta zaměstnání v rodině, nepředvídatelné výdaje a splátky úvěrů/dluhů,“ vysvětluje Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Vyrážení klínu klínem je krajním řešením

Mezi respondenty průzkumu převažuje názor, že řešit finanční tíseň další půjčkou či úvěrem je krajním řešení. Přesto k němu téměř pětina respondentů v posledních 12 měsících přistoupila. Jednalo se o zaměstnance sektoru služeb (19 %) a IT (19 %), přičemž hodnota jejich úvěrů činila průměrně cca 75 % jejich měsíčního rozpočtu u pracovníků ve službách a 63 % u zaměstnanců v IT.

Průměrná hodnota úvěru napříč všemi profesními skupinami činí 65 % měsíčního rozpočtu domácnosti, přičemž platí, že čím nižší je příjmová hladina dané profesní skupiny, tím větší jsou úvěry.

Průzkum ukázal, že reálné problémy s průběžnou úhradou závazků mají lidé ze všech profesních skupin. V podobných situacích doporučujeme, aby lidé začali své dluhy aktivně řešit co nejdříve a to tak, že se spojí s věřitelem a dohodnou se na způsobu, jakým svůj dluh začnou opět splácet. Jedině tak je možné předejít mnohem vážnějším situacím, které už dlužníkům mnoho prostoru pro řešení nenabízejí,“ uzavírá krátký pohled na průzkum Markéta Kolářová. 

zpět