Úspory má méně českých domácností než před rokem, nejčastěji s penězi vystačí 3 měsíce
Úspory má méně českých domácností než před rokem, nejčastěji s penězi vystačí 3 měsíce
Hradec Králové, 18. ledna 2023 – Na nečekané výdaje nebo pro případ zhoršení své ekonomické situace má naspořené peníze 69 % českých domácností. Ještě před rokem šlo o 71 % a v roce 2020 mělo nějaké peníze naspořeno 73 % domácností. Přibližně každá pátá domácnost (21 %) má úspory do výše měsíčního příjmu, což je více než před rokem, kdy mělo úspory na měsíc jen 12 % Čechů. Podíl domácností s úsporami ve výši 3měsíčního příjmu se téměř nezměnil – ze 24 % na 25 % – a rovněž i podíl Čechů s úsporami ve výši 3–6měsíčního příjmu – ten zůstává na 21 %. Průzkum, který pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, vypracovala agentura STEM/MARK, také ukazuje, že téměř 17 % domácností si s úsporami vystačí až na jeden rok (a každá desátá dokonce na 3 roky).
Už několik let v řadě se ale rozevírá rozdíl mezi ženami a muži – zatímco v průzkumu z roku 2021 uvádělo úspory 75 % mužů a 67 % žen, v roce 2022 byl podíl mužů s úsporami téměř stejný (74 %), ale u žen klesl na 64 %. Muži také uvádějí výrazně vyšší úspory v poměru ke svému příjmu – zatímco polovina žen má úspory na úrovni 1–3měsíčního příjmu, 39 % respondentů z řad mužů má úspory v rozpětí 6měsíčního až 3letého příjmu.
„Češi jsou spořivý národ a pamatují na nečekané výdaje – aktuálně především na vyšší zálohy a doplatky za energie. Přestože celkově mírně poklesnul podíl domácností s úsporami, zaznamenali jsme výrazný růst podílu domácností s alespoň krátkodobou finanční rezervou. Svědčí to o rostoucí úrovni finanční gramotnosti, kterou se i my snažíme posílit prostřednictvím našeho online kurzu Peníze od základů,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Nejčastěji mají úspory mladí lidé ve věku 18 až 24 let (78 %), kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu. Nejvyšší úspory v poměru ke svému příjmu mají lidé ve věku 55 až 64 let, kdy každý desátý (10 %) z respondentů uvádí úspory ve výši větší, než je příjem jejich domácnosti za 3 roky. Výrazně častěji mají úspory lidé s vysokým (82 %) či středoškolským (76 %) vzděláním, oproti respondentům se vzděláním bez maturity (59 %). S úrovní dosaženého vzdělání také rychle roste výše úspor v poměru k příjmu.
„Úspory mají výrazně častěji lidé žijící v manželství a poněkud překvapivě i studenti bez stálého zaměstnání. Až poté následují podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné, stejně jako zaměstnanci. Nejčastěji si spoří lidé zaměstnaní v armádě a u bezpečnostních složek, následují respondenti pracující v sektoru finančních a pojišťovacích služeb a poté zaměstnanci v oboru školství, vědy a výzkumu či kultury. Meziročně bohužel výrazně ubylo nezaměstnaných lidí, kteří měli alespoň krátkodobé úspory,“ doplňuje Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.