V Evropě i v Česku se mají nejlépe ajťáci

Mnozí Evropané (65 %) se vyjadřují ke své finanční situaci kriticky. Čtvrtině (25 %) obyvatel zkoumaných evropských zemí* na konci měsíce nezbývají žádné prostředky a jejich měsíční příjem často jen stěží dostačuje na pokrytí životních nákladů. Dalších 40 % Evropanů s penězi vyjde, ale neplánované výdaje jsou pro ně velký problém. Pouze 29 % respondentů zbývají po uhrazení každodenních výdajů peníze, které mohou spořit. O peníze se nemusí obávat 6 % dotazovaných Evropanů. Toto jsou závěry reprezentativního průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, kterého se zúčastnili respondenti ze sedmi evropských zemí. Průzkum srovnával odpovědi od zaměstnanců pracujících ve službách, obchodě, stavebnictví, dopravě a logistice, financích, IT, zdravotnictví, vzdělávání a uniformovaných složkách.

V Evropě i v Česku se mají nejlépe ajťáci

V České republice hodnotí nejlépe svoji finanční situaci zaměstnanci v oboru IT a příslušníci uniformovaných sborů, se svým příjmem nejhůře vycházejí zaměstnanci ze sektoru prodeje a služeb. Na evropské úrovni se vnímání vlastní finanční situace v jednotlivých odvětvích velmi liší. Nejlépe svoji finanční situaci hodnotí respondenti pracující v oboru IT a finančních služeb, ze kterých svou finanční situaci hodnotilo jako dobrou nebo velmi dobrou 46 %, resp. 42 % dotazovaných. V oboru služeb a dopravy a logistiky to bylo pouze 30 %. Se svými financemi jsou nejspokojenější Evropané pracující v IT sektoru ve Španělsku (61 % spokojených respondentů).

Polovina účastníků má úspory maximálně ve výši tří měsíčních platů

Pětina (21 %) Evropanů má úspory ve výši maximálně jednoho měsíčního příjmu. Dalších 29 % respondentů má pak úspory ve výši dvou až tří měsíčních platů, tedy celkem polovina Evropanů má v nejlepším případě úspory ve výši tří měsíčních platů. Němci se zde umísťují pod evropským průměrem: i přestože se sami označují za spořivý národ, 46 % respondentů má úspory pouze do výše tří měsíčních platů. „Zejména ve východní Evropě mají lidé často k dispozici mnohem méně rezervních prostředků: 65 % zaměstnanců v sektoru služeb v České republice a 64 %, resp. 63 %, zaměstnanců v obchodu v Rumunsku a Slovensku mají úspory nepřesahující příjem za tři měsíce,“ říká Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Rezerva – ano, ale dovolit si ji mohou především bankéři a ajťáci

V průměru 57 % dotazovaných Evropanů vidí finanční zabezpečení do budoucna jako jednu ze svých priorit. „V České republice na svoji budoucí finanční jistotu myslí především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb (shodně 65 % respondentů), ovšem řídit se dlouhodobým plánem úspor k zajištění této finanční jistoty, si mohou dovolit zejména respondenti z oblasti finančnictví a IT (68 %, resp. 65 %). Právě úspory nás mohou v případě ztráty zaměstnání nebo nemoci zachránit před zadlužením,“ upřesňuje Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.