Českých domácností s úsporami meziročně přibylo, s penězi vystačí nejčastěji na 3 měsíce

Hradec Králové, 15. ledna 2024 – Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se meziročně mírně zvýšil – na 71 % na konci roku 2023 oproti 69 % v roce 2022. Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň 3měsíčního příjmu (z 25 % na současných 28 %), stejně jako těch s úsporami ve výši 3–6měsíčního příjmu (z 21 % na 22 %). Průzkum provedený pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, ukázal i mírné snížení podílu českých domácností s úsporami nad 3letý příjem – z 6 % na současných necelých 5 %.

Meziročně se také mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži – zatímco v roce 2022 byl podíl mužů s úsporami 74 %, ale u žen jen 64 %, aktuálně má úspory 75 % mužů a 67 % žen. Muži i ženy mají nejčastěji finanční rezervu ve výši 1–3měsíčního příjmu. Pouze v kategorii úspor ve výši příjmu za 1–3 roky jasně dominují muži se 14 % respondentů oproti 8 % žen.

„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK a dodává: „Úspory jsou klíčové pro vyrovnaný domácí rozpočet, a to především ve vztahu k nenadálým výdajům, ideální stav je mít naspořenou částku alespoň ve výši tří měsíčních platů.“

Úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku 18 až 24 let (84 %), kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu a Češi v produktivním věku 45 až 54 let (75 %), kteří už ovšem mají nejčastěji úspory ve výši mezi 1–3měsíčním výdělkem. Oproti minulému průzkumu se posunula věková skupina respondentů, kteří nejčastěji uvádějí finanční rezervu přesahující jejich příjem za 3 roky. Nyní se nejčastěji jedná o lidi ve věku přes 65 let (9 %), zatímco dříve šlo o respondenty ve věku 55 až 64 let.

Mnohem častěji mají úspory lidé s vysokoškolským (86 %) či středoškolským (73 %) vzděláním, zatímco z respondentů se vzděláním bez maturity má finanční rezervu jen 63 %. S úrovní dosaženého vzdělání také roste výše úspor v poměru k příjmu. Například úspory ve výši přesahující roční příjem jejich domácnosti má hned 22 % vysokoškoláků, oproti 13 procentům respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou.

„Spořit se daří především obyvatelům Jihomoravského a Jihočeského kraje, nejméně pak obyvatelům kraje Pardubického a Středočeského. Například v Ústeckém kraji sice mají úspory dvě třetiny domácností, ale zpravidla jen ve výši svého měsíčního příjmu,“ doplňuje Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Úspory mají výrazně častěji lidé žijící v manželství, studenti bez stálého zaměstnání a zaměstnanci pracující v oboru počítačů, sítí a telekomunikací. Následují lidé pracující v armádě a u bezpečnostních složek, stejně jako další zaměstnanci ve státní správě. Oproti předchozímu průzkumu přibylo lidí bez práce, kteří mají současně úspory – nejčastěji ve výši svého 3–6měsíčního příjmu.